211service.com
Chemie komet vysvětluje Tunguzskou událost
Dne 30. června 1908 se nad jezerem Bajkal poblíž hranic Ruska a Mongolska prohnal bolid. O několik sekund později obrovská exploze nad tajgou asi 600 kilometrů na severovýchod srovnala se zemí oblast lesa o velikosti Lucemburska a spálila stromy na stovky kilometrů kolem.
K detonaci došlo ve víceméně neobydlené části Ruska zvané Tunguska, ale exploze na tři noci osvítila oblohu na severní polokouli, zasáhla do zemského magnetického pole a spustila silné seismické a akustické vlny, které otřásly celou planetou.
Navzdory stoletému studiu je mnoho aspektů Tunguzské události stále nevysvětleno. Výbuch například uvolnil více energie než tisíc atomových bomb typu Hirošima a přesto nezanechal žádný kráter. Předpokládá se, že objekt podobné velikosti zasáhl Severní Ameriku asi před 12 000 lety a vyvolal vyhynutí megafaun a rozsáhlé ochlazení. A přesto se zdá, že Tunguzská událost zanechala naše klima nedotčené.
Nyní nová analýza Edwarda Drobyshevského z Ruské akademie věd v Petrohradě tvrdí, že tyto problémy vyřešila. Drobyshevski dochází k závěru, že objekt, který zasáhl v roce 1908, byla kometa (stejně jako mnoho vědců před ním). Ale na rozdíl od ostatních dokázal vypočítat, že tato kometa zasáhla zemskou atmosféru téměř v tečně a rozpadla se.
Větší část této komety vyskočila z atmosféry zpět na oběžnou dráhu protínající Zemi (měli bychom očekávat, že ji najdeme poblíž, předpovídá Drobyshevski). Menší část se rychle zahřála nad Ruskem, než explodovala v atmosféře nad Tunguskou.
Klíčem k tomu, proč to zanechalo tak malé trvalé škody, je povaha exploze, říká Drobyshevski. A klíčem k tomu je naše lepší porozumění chemickému složení komet. Říká, že kometa by měla vysoký obsah peroxidu vodíku a ten by se explozivně disocioval, když by se zahřívala, aby produkovala kyslík a vodu, čímž by se kometa rozbila. Právě tento výbuch zničil Tungusku.
Je příznačné, že energie chemické exploze je podstatně nižší než kinetická energie těla, říká Drobyshevski.
To vysvětluje relativně neškodný vliv komety na planetu a řeší mnoho záhad spojených s událostí, říká.
Zajímavá myšlenka – proč by měly být všechny dopady komety přímo na věci? Pokud je to správné, vypadá to, že jsme tentokrát měli šťastný útěk.
Ref: arxiv.org/abs/0903.3309 : Tunguska-1908 a podobné události ve světle nové výbušné kosmogonie menších těles
Aktualizace 30/3/09: Edward Drobyshevski píše, aby opravil chybu v tomto příspěvku. On říká:
Na http://www.technologyreview.com/blog/arxiv/23234/ píšete: Říká, že kometa by měla vysoký obsah peroxidu vodíku a ten by se explozivně disocioval, když by se zahřála za vzniku kyslíku a vody, čímž by se rozbil kometa odděleně. Je to nesprávné tvrzení. Nikdy jsem nemluvil o peroxidu vodíku. Říkám o tuhém roztoku (=klatrátu) vodíku a kyslíku (=produktech objemového elektrolytického rozkladu špinavého ledu) v nízkoteplotním ledu za velkého tlaku a nepřetržité tepelné konvekci v pevném stavu v mateřském planetární těleso (nikoli v samotných kometárních jádrech). Přečtěte si prosím znovu mé články a opravte text.